Kopřiva dvoudomá

Kopřiva je asi naší nejznámější bylinou. Jarní kopřivové pročištění organismu si dnes dopřávají i lidé, kteří jinak moc bylinky nepoužívají. 

Člověku se tak trochu uleví po dlouhé zimě, kdy jsme tak trochu v útlumu a máme ve srovnání se zbytkem roku velice omezenou pohybovou aktivitu. Rovněž jídelníček je v zimě jiný, protože máme i instinktivně chuť na jídla, která nám dodávají více energie, aby se nám lépe odolávalo zimnímu nečasu.

A jarním detoxem rozhodně kopřiva nemusí upadnout v zapomnění.

Kopřivu na zahradě ani v přírodě nepřehlédneme. Kdyby se tak mělo stát, určitě na sebe upozorní svými žahavými chlupy. Pálí jako čert! Z rostliny sbíráme listy nebo celou nať, bez zdřevnatělých částí.

Kopřiva obsahuje velké množství chlorofylu, který se z ní i průmyslově zpracovává. Další obsaženou látkou je kyselina křemičitá, která je močopudná, dále třísloviny s protikrvácivým účinkem, vitamíny B1, B6, glukoniny snižující hladinu krevního cukru. V mladých listech je velká zásoba vitamínu C.

Kopřiva patří mezi velmi oblíbené byliny v léčitelství. Používá se jako močopudný, protirevmatický a protizánětlivý prostředek. Doporučuje se při chudokrevnosti a cukrovce a má velice dobrý stimulující účinek na trávení. Zlepšuje také produkci mateřského mléka.

Kopřiva se suší zavěšená v kyticích nebo v tenkých vrstvách na vzdušném tmavém místě. V chřipkovém období si potom můžeme dělat čaj. Usušený kořen se používá k odvarům proti zahlenění a při kašli. Tinkturu můžeme použít jako masážní roztok při problémech s hustotou vlasů. Kopřivové obklady pomáhají při krevních podlitinách, zánětu žil, dně, při chronickém onemocnění kloubů a k úlevě od bolesti způsobené křečovými žilami.

Kopřivu můžeme najít i ve starších receptech, hlavně v jarních jídlech, kde byla často používaná do nádivek. Je také prospěšnou složkou potravy pro drůbež.

V zahradě nám kopřivy indikují zvýšený obsah dusíku v půdě.